ORFII - Freediving - volné potapění ORFII - Vesmír - planety, galaxie, hvezdy ORFII.com
Menu
Reklama
Vesmírné stanice



AONN.cz
Gamesnici.cz - herní web - Superhry a Hry online
Spřátelené Weby
Gamesnici.cz - Herni web - Superhry a hry online
1HRY.cz - hry online zdarma
NIKEE HRY, superhry, 1000her, webhry, flash hry, hry online, hry zdarma
HRY2.eu - hry online, 1000her, mimoni, planeta mimonu, herna, webhry, herni, minihry
LTCMINE.cz - dul na tezbu virtualni meny Litecoin
Uloz si video Nahnoji.cz
biotechart.cz - animovane obrazky GIF z oblasti biologie, technologie a umeni

Vesmír či kosmos (z řeckého slova ozdoba, šperk ale později také vše uspořádané, řádné, vesmír) je souhrnné označení veškeré hmoty, energie a časoprostoru, který je obsahuje. Zahrnuje tedy hvězdy, planety, galaxie, mezigalaktický prostor a další. V užším smyslu se vesmír také někdy užívá jako označení pro kosmický prostor, tedy část vesmíru mimo Zemi.

Různými názory na svět a jeho vznik se již od pradávna zabývaly mýty, některá náboženství a filosofie. V dnešní vědě se zkoumáním vesmíru jako celku zabývá hlavně kosmologie a astrofyzika.

Podle některých vědeckých teorií je tento „náš“ vesmír součástí systému většího počtu vesmírů zvaného multivesmír nebo mnohovesmír (z anglického multiverse). Tyto jiné vesmíry přitom mohou mít zcela odlišné fyzikální zákony než ten náš. Termín mnohovesmír se používá také v populární kultuře, především ve sci-fi literatuře.

Vesmír je pro naše myšlení nekonečný prostor. Počátek vzniku vesmíru se datuje na období zhruba před 13 miliardami lety. Ovšem tento názor se ujal teprve až nedávno. Například v roce 1598 se Johannes Kepler domníval, že stáří vesmíru je 5475 let a Albert Einstein v roce 1920 myslel, že je nekonečně starý. Stejného názoru jako Einstein byl i Aristoteles ve 4.století př.n.l. V dnešní době se tedy předpokládá, že počátek vesmíru nastal jednou velkou událostí, která nastartovala celý řetězec jevů, jež způsobily existenci všeho, co známe. Tou událostí byl Velký třesk. Velký třesk neboli Big Bang byla exploze žhavé nesmírně husté látky. Tato hustá látka byla smrštěna do nesmírně malého bodu. Existence takového počátku vychází i například z poznatku, který vyslovil Edwin Hubble a to, že všechno ve vesmíru se od sebe vzdaluje tím rychleji, čím je to od sebe dále. A i když se Hubble více zabýval vzdalováním galaxií, platí to obecně pro všechny objekty ve vesmíru. Tedy neustále dochází ke vzdalování veškeré vesmírné hmoty - dochází k rozpínání vesmíru. A jestliže se v čase jednotlivé části vesmíru od sebe vzdalují, pak musí existovat nějaký počátečný čas, kdy veškerá hmota byla soustředěna v jednom nepatrném okolí, jako by to co známe dnes, bylo v minulosti jednou kompaktní hmotou (jestli se dá říci hmota). Takže teoreticky byla existence velkého třesku na světě.

Všechno co známe dnes ve vesmíru, veškerá energie, to všechno bylo před velkým třeskem nějakým způsobem soustředěno v nepatrném nesmírně hustém a žhavém objemu. Zde už končí lidské chápání, protože něco tak ohromného v tak malém objemu si nejde představit, navíc se můžeme ptát, co bylo před velkým třeskem. Pokud budeme nad touto otázkou přemýšlet, možná se po nějakém čase dostaneme do blázince. Ani dnešní fyzika nedokáže vysvětlit pomocí svých prostředků prvotní okamžiky vzniku vesmíru. A i když se pod pojmem prvotní okamžiky myslí doba menší než tzv. Planckův čas, tedy 10-43 sekundy, neznamená to, že tak kratičká doba v porovnání s miliardami lety je nevýznamná. Právě naopak, v této tak krátké době se staly skutečnosti podporující veškerou existenci všeho, co známe. Ve skutečnosti se kvůli dnešním znalostem elementárních částic dokážeme přiblížit na dobu po Planckově času, která představuje 10-35 sekundy. Co se dělo do této doby nedokáže naše fyzika objasnit.

Vesmír potřeboval mnoho let na to, aby se dostatečně ochladil. První galaxie tak mohly vznikat až miliardu let po velkém třesku. Ve hvězdách docházelo k termonukleárním reakcím a když hvězda spotřebovala všechen vodík, začalo hoření helia a tím i vznik těžších prvků (např. uhlík). Postupem času hvězdy zanikaly a jejich vyvržená hmota se stala mlhovinou. Tato mlhovina tvořená plyny a prachem se stala místem vzniku nejen dalších potencionálních hvězd, ale i planet. Právě díky nově vzniklým prvkům ve hvězdách se po jejich zániku mohly tvořit složitější molekuly, které se staly původem života.

Jsme ve Vesmíru sami?


Sluneční soustava

Slunce
Slunce


Merkur
Merkur


Venuše
Venuše


Země
Země

Mars
Mars


Jupiter
Jupiter


Saturn
Saturn


Uran
Uran


Neptun
Neptun


Pluto
Pluto


©Ofrii 2012
NIKEE.net
ALYSS.cz
SIFEE.biz
INASS.eu
OFRII.com