OFRII.com - Akvaristika, Akvarijní ryby, Akvarijní rostliny ORFII.com - Freediving - volné potapění ORFII.com - Astrologie - horoskop, znamení, souhvězdí, zvěrokruhy ORFII.com - Vesmír - planety, galaxie, hvezdy ORFII.com
Menu
Reklama
Vesmírné stanice



AONN.cz
NIKEE Simpsonovi online epizody ke shlednuti zdarma na nikee.net
Spřátelené Weby
Gamesnici.cz - Herni web - Superhry a hry online
1HRY.cz - hry online zdarma
NIKEE HRY, superhry, 1000her, webhry, flash hry, hry online, hry zdarma
HRY2.eu - hry online, 1000her, mimoni, planeta mimonu, herna, webhry, herni, minihry
LTCMINE.cz - dul na tezbu virtualni meny Litecoin
Uloz si video Nahnoji.cz
biotechart.cz - animovane obrazky GIF z oblasti biologie, technologie a umeni
Program Apollo

Program Apollo byl realizován Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA) v letech 1961-1972. Americký prezident John F. Kennedy 25. května 1961 pronesl prohlášení a dal tak vesmírnému programu Apollo jasný cíl: "I believe that this nation should commit itself to achieving the goal, before this decade is out, of landing a man on the moon and returing him safely to the Earth." Dal tak svému národu za úkol dopravit člověka na Měsíc a zpět na Zemi. To se poprvé povedlo v roce 1969.

Historie
Soupeření velmocí USA a SSSR o prvenství v objevování vesmíru bylo v 50. letech 20. století na denním pořádku. Snaha byla zkonstruovat spolehlivou raketu, která by byla schopná vynést do vesmíru posádku a vybavení a překročit rychlost nezbytnou k překonání zemské přitažlivosti. Konkrétních výsledku ve vývoji jsme se dočkali již v roce 1903, kdy K. Ciolkovskij navrhl raketu fungující na tekuté palivo. Ve třicátých letech na tento koncept navázal S. Koroljov.

První prakticky využitelné lety provedl W. von Braun. Jeho raketa A4 v roce 1942 dosáhl výšky 83 km.

Sovětský kosmický program měl ze začátku navrch. Jako první vypustil do vesmíru umělou družici (Sputnik 1957), v roce 1959 proletěla Luna 1 kolem Měsíce, Luna 2 donesla první sondu na Měsíc, Luna 3 přinesla první snímky odvrácené strany Měsíce, 1960 byly vyslány sondy k Marsu a Venuši a nakonec v dubnu 1961 obletěl Zemi první člověk v lodi Vostok 1 – J. Gagarin.

Kosmické lodě Apollo byli nástupcem prvních amerických pilotovaných letů v rámci programu Mercury. Koncepce programu byla schválena již v roce 1962 a realizací byl pověřen NASA. Došlo k velkému rozvoji technologii. Tento program byl finančně náročný (25,4 miliard). Na projektu se podílelo asi 400 000 pracovníků v podnicích a na univerzitách. Skupina NASA pro řízení pilotovaných programů byla přesunuta do Houstonu v Texasu. Prvním úkolem bylo zajištění co nejmenšího rizika pro astronauty. Z několika možností byla vybrána varianta: „setkání na oběžné dráze Měsíce (Lunar Orbit Rendezvous, LOR), při které: jedna nosná raketa vynese modulární kosmickou loď. Na Měsíci přistane jen část – lunární modul, zatímco velitelský modul počká na oběžné dráze Měsíce. Po novém spojení těchto částí je při zpátečním letu lunární modul odhozen a na Zem se vrátí astronauti ve velitelském modulu.“ Došlo tak k významné úspoře hmotnosti kosmické lodě a její výhodou bylo i to, že lunární modul mohl být použit jako záchranný člun v případě selhání velitelského modulu.

Kosmická loď
Třímístná kosmická loď Apollo byla vynášena do kosmu raketami Saturn IB a Saturn V. První prototyp schválili v roce 1963.

Velitelský modul
Měl tvar kužele o rozměrech 3,6 m na výšku, průměr 3,9 metrů a o hmotnosti 5,5 tun. Kabina byla vybavena křesly pro posádku, palubními počítači a částí manévrovacích motorků systému RCS. Velitelský modul byl chráněn tepelným štítem při průletu zemskou atmosférou při návratu na Zemi.

Servisní modul
Tato část měla tvar válce o délce 6,7 metrů, průměru 3,6 metrů a o hmotnosti 3,85 tun (prázdný). Obsahoval nádrže na kyslík, vodík, dusík a palivo pro motor. Motor o tahu 91,2 kN zajišťoval všechny manévry (navedení na oběžnou dráhu Měsíce, její opuštění a korekce dráhy).

Lunární modul
Výška lunárního modulu byla 7 metrů, rozpětí 9,5 metrů a plně naložený dosahoval hmotnosti 15,1 tun. Byl tvoře z přistávacího a startovacího stupně. Startovací stupeň se skládal z přetlakové kabiny o objemu 6,65 m2 a z přístrojového úseku. V pilotní kabině byly palubní přístroje, počítače, klimatizace, systém zásobování elektrickou energií, kryt startovacího motoru a po stranách nádrže pohonných hmot. V přístrojovém úseku byly nádrže s heliem pro tlakování pohonného systému a nádrže s kyslíkem a vodou. Uprostřed přistávacího stupně byl umístěn přistávací motor.

Velitelský modul Nosná raketa
Nosnými raketami pro program Apollo byla dvoustupňová raketa Saturn IB a raketa Saturn V.
Raketa Saturn IB. byla schopna dopravit na nízkou oběžnou dráhu náklad o hmotnosti 18 tun. Byla využita při čtyřech bezpilotních letech a k vynesení Apolla 7 (první pilotovaný let programu Apollo).
Saturn V byl největší používanou raketou. Tato třístupňová raketa měla na výšku 110 metrů, průměr cca 10 metrů a hmotnost okolo 300 tun. Dokázala do kosmu vynést náklad o hmotnosti až 120 tun na nízkou dráhu Země a 47 tun k Měsíci. Celá raketa měla celkem 11 motorů. 5 obsahoval první stupeň, 5 druhý stupeň a jeden měl třetí stupeň. Byla využita u dvou bezpilotních letů Apollo 4 a 6, u pilotovaného letu Apolla 9 a u všech letů k Měsíci.



Lety programu Apollo
Před zahájením pilotovaných letů byly nosné rakety Saturn a loď Apollo v letech 1961 až 1966 zkoušeny v bezpilotních letech.

Apollo 1
Apollo 1 byl první pilotovaný let naplánovaný na 21. února 1967. Avšak při nácviku předstartovního odpočítávání a nouzového opouštění lodi došlo ke zkratu a loď začala hořet. Naneštěstí zde zůstala uvězněna celá tříčlenná posádka, která ve velitelském modulu uhořela. Dalších několik letů bylo bezpilotních (Apollo 4 – zkouška tepelného štítu při vstupu do atmosféry a při přistání, Apollo 5 – vynesl do vesmíru lunární modul, Apollo 6 – poslední bezpilotní let).

Apollo 7
Říjen 1968 – první pilotovaná mise programu byla úspěšná. Let na oběžné dráze Země trval 11 dní a posádka při něm vyzkoušela servisní modul, upravený po nehodě Apolla 1.

Apollo 8
Od prosince 1968 do května 1969 byly plánovány tři lety, při kterých měla být vyzkoušena loď Apollo včetně lunárního modulu. Ten ovšem nebyl včas k dispozici a tak loď Apollo 8 byla vyslána na oběžnou dráhu Měsíce složená jen z velitelského a servisního modulu. Bylo provedeno 10 oběhů a pořízeno téměř 1500 snímků. Z této lodi byl vysílán první přímý televizní přenos z kosmu.

Apollo 9
Při misi Apolla 9 byl prověřen i lunární modul, určený k přistání dvoučlenné posádky na Měsíci. Bylo provedeno oddělení lunárního modulu se dvěma astronauty od velitelské sekce a samotný let modulu. Následovalo pak úspěšné spojení těchto částí a návratu kosmonautů. Při výstupu byly otestovány skafandry.

Apollo 10
Apollo 10 představovalo poslední zkoušku pře přistáním na povrchu Měsíce. Astronauti na oběžné dráze Měsíce přestoupili do lunárního modulu, odpojili se a sestoupili na nižší oběžnou dráhu ve výšce 15 km nad povrchem.

Apollo 11
Vyvrcholením celého programu se stal let lodi Apolla 11. Posádka kosmické lodi se sestávala z tříčlenné posádky ve složení N. Amstrong, E. Aldrin a M. Collins. Let byl odstartován 16. července 1969. 20. července posádka navedla loď na oběžnou dráhu Měsíce, Amstrong a Aldrin usedli do lunárního modulu, oddělili se od kosmické lodi a poprvé se uskutečnilo přistání člověka na satelitu naší planety. K výstupu na měsíční povrch došlo 21. Července. Neil Amstrong pronesl památnou větu: „Je to malý krok pro člověka, ale velký krok pro lidstvo.“

Dále následovala úspěšná přistání Apolla 12, Apolla 14, Apolla 15 a Apolla 16. Od Apolla 15 bylo k pohybu po Měsíci využíváno vozidlo Lunar Rover, který byl opatřen čtyřmi elektromotory. Vozidlo dokázalo vyvinout rychlost až 16 km/h.

Apollo 13
Let Apolla 13 měl vážné problém, kdy havárie na Měsíci způsobila vyřazení palivových článků napájejících velitelskou sekci a dvou kyslíkových nádrží z provozu. Lunární modul byl naštěstí nepoškozen a zajišťoval posádce po dobu návratu základní podmínky pro přežití. V té době byla loď na nenávratné dráze a bez korekce letu by minula Zemi o 6000 km. Jedinou možností zdárného návratu bylo obletět Měsíc a ve vhodnou chvíli pomocí motorů lunárního modulu zkorigovat trasu letu směrem k Zemi. I přes přibývání kysličníku uhličitého v ovzduší, snižování teploty v modulu se nakonec podařilo posádce přistát bezpečně na Zemi. Příčina výbuchu kyslíkového tanku nebyla nikdy zjištěna.

Apollo 17
Loď Apolla 17 byla jako poslední vyslána na misi na Měsíc. Výsadkový modul přistál v oblasti kráteru Taurus-Littroe 11. prosince. Astronaut E. Cernan byl tak posledním člověkem stojícím na povrchu Měsíce. Posádka se úspěšně navrátila 19. prosince 1972 na Zemi.
Možnost projít se po Měsíci dostalo celkem 12 kosmonautů. Původně byly naplánovány ještě další tři lety, ale z důvodu snížení rozpočty byly zrušeny. Po skončení letů na Měsíc byly rakety Saturn a lodě Apollo využity k donesení vesmírné stanice Skylab na oběžnou dráhu měsíce. Loď Apollo byla použita i při letu Sojuz-Apollo v červenci 1975, který tak započal kosmickou spolupráci dvou velmocí – USA a Ruska.

Přínos
Během měsíční mise programu Apollo bylo získáno velké množství cenných materiálů a 382 kilogramů měsíčních vzorků. Zkoumala se mechanika hornin, meteoroidy, šíření seismických vln, šíření tepla, měřily vzdálenost Měsíce od Země, magnetická pole a sluneční vítr. Většina vzorků hornin je uložena v Lunar Receiving Laboratory v Houstonu. Jejich analýza nahrává teorii velkého implaktu, který předpokládá, že Měsíc vznikl po srážce Země s jiným tělesem o velikosti Marsu.

Sluneční soustava

Slunce
Slunce


Merkur
Merkur


Venuše
Venuše


Země
Země

Mars
Mars


Jupiter
Jupiter


Saturn
Saturn


Uran
Uran


Neptun
Neptun


Pluto
Pluto


Citáty
Lidi musí být k sobě dobří. I kdybychom je k tomu měli snad klackem dohnat
(BRATŘI JUSTOVÉ)

Dřív rozbiješ atom, než pomluvu.
Albert Einstein

Ubi amor ubi dolor ( kde je láska je i bolest )
©Ofrii 2012
NIKEE.net
ALYSS.cz
SIFEE.biz
INASS.eu
OFRII.com