OFRII.com - Akvaristika, Akvarijní ryby, Akvarijní rostliny ORFII.com - Freediving - volné potapění ORFII.com - Astrologie - horoskop, znamení, souhvězdí, zvěrokruhy ORFII.com - Vesmír - planety, galaxie, hvezdy ORFII.com
Menu
Reklama
Vesmírné stanice



AONN.cz
INASS Star Trek The Next Generation - Nova Generace online na inass.eu
Spřátelené Weby
Gamesnici.cz - Herni web - Superhry a hry online
1HRY.cz - hry online zdarma
NIKEE HRY, superhry, 1000her, webhry, flash hry, hry online, hry zdarma
HRY2.eu - hry online, 1000her, mimoni, planeta mimonu, herna, webhry, herni, minihry
LTCMINE.cz - dul na tezbu virtualni meny Litecoin
Uloz si video Nahnoji.cz
biotechart.cz - animovane obrazky GIF z oblasti biologie, technologie a umeni
webmine.cz - Monetize your web!
Vesmírná stanice ISS
Mezinárodní vesmírná stanice

Popis stanice
Mezinárodní vesmírná stanice (International Space Station - ISS) je v současné době jediná trvale obydlená vesmírná stanice. Tato stanice vznikla v devadesátých letech spojením dvou projektů, a to americké stanice Freedom a ruské Mir2. V průběhu se do tohoto projektu zapojila Kanada, Japonsko a Evropská vesmírná agentura (ESA). První díl stanice, modul Zarja, byl vynesen na oběžnou dráhu 20. listopadu 1998. Od 2. listopadu 2000, kdy na stanici vstoupila první stálá posádka, je trvale obydlena. V současné době je posádka, která se každých 6 měsíců obměňuje, tvořena 6 ti členy. Stanice je umístěna na nízké oběžné dráze Země ve výšce kolem 400 km. Tato dráha byla zvolena pro svou ekonomickou dostupnost z ruských i amerických kosmodromů a také proto, že umožňuje pozorování většiny nejobydlenějších míst Země. Zbytky atmosféry Země v této výšce způsobují snižování oběžné dráhy stanice (zhruba 100 m denně), z tohoto důvodu se musí oběžná dráha Mezinárodní vesmírné stanice udržovat. K tomu slouží raketové motory servisního modulu Zvezda nebo motory zásobovacích lodí Progress či ATV. Při průměrné rychlosti okolo 7 700 m/s (27 720 km/h) pak pravidelně obíhá Zemi s periodou cca 92 minut. Za den oběhne Zemi 15,7x. Stanice je na oběžné dráze orientována s ohledem na optimální polohu solárních panelů směrem ke Slunci a na vhodnou pozici radiátorů chladicího systému. K tomu slouží dva různé systémy:
  • Systém gyroskopů, který využívá momentu rotujících setrvačníků. Otáčení stanice kolem příslušné osy je dosahováno změnou rychlosti jejich otáčení. Energii k tomu potřebnou získává ze solárních článků.
  • Systém raketových korekčních trysek, který využívá malé raketové motorky umístěné na různých místech stanice.


ISS má celkový vnitřní přetlakový objem téměř 1000m2 (je v něm udržován tlak 1013 hPa) a hmotnost okolo 450 tun. Pro provoz stanice je potřebná energie získávána z fotovoltaických článků o energetickém výkonu 110kW. Délka podél osy modulu je 51 metrů, šířka podél osy hlavního nosníku 109 metrů, výška je 27,5 m. Stanice měla původně fungovat do roku 2016, ale byl zajištěn finanční obnos vládou USA až do roku 2024.

Stavba stanice ISS
Pro sestavení ISS bylo využito několik amerických raketoplánů Space Shuttle a ruské rakety Proton a Sojuz, zásobování zajistily ruské bezpilotní nákladní lodě Progress, americké Dragony a japonské HTV. Byly také využity evropské lodě ATV. Stavba probíhala mezi lety 1998-2011.

První modul Zarja byl vynesen na oběžnou dráhu raketou Proton v roce 1998. Půdně měl sloužit pro zajišťování telekomunikačních služeb a řízení letu, později jako skladovací prostor. O 16 dní později se pomocí raketoplánu Endeavour připojil k modulu Zarja modul Unity. Slouží jako křižovatka modulů a může k němu být připojeno až 6 dalších modulů.

Start dalšího modulu se zpozdil, a tak byl modul Zvezda vypuštěn až v roce 2000. Připojením k modulu Zarja se tak vytvořil základ ruské části stanice. V říjnu a listopadu 2000 dopravily raketoplány Discovery a Endeavour první část centrální příhradové nosné konstrukce a první solární panely. V listopadu tohoto roku byla na stanici dopravena i první posádka, která měla na starosti hlavně aktivaci a zabydlení stanice.

V únoru 2001 raketoplán Atlantis dopravil ke stanici modul Destiny, který je hlavním centrem vědeckých experimentů na stanici. Od roku 2001 je důležitou součástí ISS kanadský robotický manipulátor Canadarm2. Je dlouhý 17,6 m a slouží hlavně k přemísťování lidí a nákladu. K manipulátoru je možné připojit robotickou nástavbu Dextre, který je vhodný pro jemné a přesné montážní práce. V období mezi roky 2001 a 2002 bylo provedeno ještě 7 letů, které přivezly další části nosné konstrukce, solární panely a jiné části. Při stavbě ISS byla ověřována koncepce tzv. hlavního nosíku. Kostru stanice tvoří 100 m dlouhá příhradová stanice. Na obou koncích konstrukce jsou připojeny solární fotovoltaické panely.


Robotický manipulátor Canadarm2

V roce 2003 došlo k havárii raketoplánu Columbus, a tak byly pozastaveny lety i výstavba stanice. Další lety byly zahájeny až v roce 2005, kdy ke stanici byly připojeny 2 laboratoře - japonský komplex Kibó a laboratorní modul Columbus s venkovní plošinou. Od roku 2005 - 2011 bylo provedeno 19 letů, čímž byla stanice prakticky dokončena.

Poloha stanice


Věda a výzkum
Mezi hlavní obory výzkumu na stanici patří biologie (biomedicína a biotechnologie), fyzika (dynamika kapalin, materiálové vědy, kvantová fyzika, astronomie a meteorologie.

V oboru biologie je hlavní pozornost věnována vlivu dlouhodobého pobytu člověka ve vesmíru. Mezi vypozorované negativní vlivy patří odvápňování kostí, svalová atrofie, transport tělních tekutin. Dále je pozorován účinek radiace a kosmického záření na člověka, zejména na jeho nervovou soustavu. Rovněž se sleduje chování posádky v uzavřeném prostředí stanice. Jedním z cílů výzkumů je příprava technologií a postupů nutných pro připravované mise. Jako například dlouhodobé pilotované mise v rámci sluneční soustavy, pobyt na Měsíci a i mise na planetu Mars.


Experiment v laboratoři Destiny

Výzkum je soustředěn hlavně do tří laboratorních modulů: Destiny, Columbus a Kibó. Dalším zařízením, kde probíhají výzkumy, jsou venkovní nepřetlakové plošiny Express Logistics Carriers. Na těchto plošinách jsou prováděny experimenty v kosmickém prostředí a vakuu. Dále pak alfa částicový spektometr AMS-2, jehož úlohou je dlouhodobý vědecký výzkum antihmoty, temné hmoty a kosmického záření.



ISS online
Naprosto exkluzivní záběry v přímém přenosu ze dvou videokamer umístěné na vesmírné stanici ISS. Jde o skoro nepřetžitý videopřenos Země z paluby kosmické stanice ISS. Videa je pochopitelně dobré sledovat jen v době, kdy je ISS nad Sluncem osvětlenou polokoulí Země. Ve stínu neuvidíte nic. Neboť ISS oběhne Zemi přibližně za každých 90 minut (obíhá ve výšce asi 400 km rychlostí 28 800 km/h), vždy polovinu toho času můžete rozeznávat detaily na Zemi prostřednictvím digitálních očí stanice.


ISS interiér
Sluneční soustava

Slunce
Slunce


Merkur
Merkur


Venuše
Venuše


Země
Země

Mars
Mars


Jupiter
Jupiter


Saturn
Saturn


Uran
Uran


Neptun
Neptun


Pluto
Pluto


Citáty
Je lépe se opotřebovat, než zrezivět. (Diderot)

Výhoda štěstí oproti neštěstí je také v tom, že štěstí se nemusí druhým dokazovat.
DUŠAN RADOVIČ

Když sněží, rodí se více lidí s černými vlasy... teda aspoň v Africe.
(statistik)
©Ofrii 2012
NIKEE.net
ALYSS.cz
SIFEE.biz
INASS.eu
OFRII.com