Galaxie je hvězdná soustava složená z hvězd, mlhovin, hvězdokup, mezihvězdné hmoty a temné hmoty. Slovo galaxie bylo odvozeno z řeckého názvu naší vlastní galaxie Mléčné dráhy (Kyklos galaktikos). Hvězdy se téměř vždy nacházejí ve skupinách nazývaných galaxie, společně s plyny, mezihvězdným prachem a temnou hmotou. Galaxie drží pospolu působení gravitačních sil a jednotlivé komponenty obíhají kolem společného středu. Existují důkazy, že se ve středu některých nebo dokonce většiny galaxií nacházejí černé díry. Galaxie vznikají z protogalaxií.



Typy galaxií
Galaxie existují ve třech základních typech: eliptické, spirální a nepravidelné. O něco rozsáhlejší popis typů galaxií poskytuje Hubblovo schéma. Naše vlastní galaxie – Galaxie Mléčná dráha – je rozsáhlá spirální galaxie s průměrem 100 000 světelných let a šířkou 3000 světelných let. Obsahuje okolo 300 miliard hvězd a její celková hmotnost (včetně hala a koróny) je zhruba tři až šest bilionů Sluncí. Ve spirálních galaxiích mají ramena přibližně tvar logaritmické spirály a teoreticky se dá dokázat, že tento vzor vznikl rozrušením jednotné rotující hvězdné hmoty. Stejně jako hvězdy i spirální ramena rotují kolem společného středu, avšak dochází k tomu konstantní úhlovou rychlostí. To znamená, že hvězdy vstupují a vystupují do/ze spirálních ramen. Předpokládá se, že spirální ramena jsou oblastmi s vysokou hustotou anebo vlnami hustoty. Když se hvězda pohybuje směrem do ramena, zpomalí se a tím ještě zvětší svou hustotu; je to podobné jako „vlna“ zpomalujících se aut na přeplněné dálnici. Nový typ galaxie – ultrakompaktní trpasličí galaxie – byla objevena v roce 2003 Dr. Michaelem Drinkwaterem z University of Queensland.

Klasifikace galaxií
Podle tvaru (viz Hubbleovy klasifikace) dělíme galaxie na:

• spirální galaxie – S
• spirální galaxie s příčkou – SB (z anglického barred spiral)
• čočková galaxie – S0
• eliptická galaxie – E
• nepravidelná galaxie – I (irregular)

Struktury ve větším měřítku
Jen přibližně 5 % dosud prozkoumaných galaxií existuje osamoceně, jsou známy jako polní galaxie (anglicky field galaxies). To ale nevylučuje, že v minulosti gravitačně nereagovaly s jinými galaxiemi nebo do nich např. nenarazily. Takto osamocené galaxie mohou podle výzkumů vytvářet ve větším množství hvězdy, protože jejich plyny nejsou „kradeny“ okolními galaxiemi. Většina galaxií je gravitačně vázána s množstvím jiných galaxií. Struktury, které obsahují do 50 galaxií, se nazývají chudé kupy galaxií. Větší struktury, obsahující tisíce galaxií natlačených do oblasti několika megaparseků, se nazývají bohaté kupy galaxií. Obří kupy galaxií jsou gigantické množiny obsahující desetitisíce galaxií uspořádaných do kup, skupin a nebo i osamoceně. Naše Galaxie je členem Místní skupiny galaxií společně s galaxií v Andromedě, která je ve skupině největší; celkově naše místní skupina obsahuje asi 30 galaxií v prostoru 1 megaparseku. Místní skupina je společně s mnohem větší Kupou galaxií v Panně a dalšími kupami součástí Místní nadkupy galaxií. V největším měřítku se vesmír neustále rozšiřuje, což způsobuje, že průměrná vzdálenost mezi galaxiemi se zvětšuje (viz Hubbleova konstanta). Skupiny galaxií však mohou tento efekt lokálně potlačit svým vzájemným gravitačním působením. Tyto skupiny vznikly v raném vesmíru, kdy se vytvořily spojením temné hmoty a galaxií k ní náležící. Nejbližší skupiny se pak spojily a vytvořily kupy galaxií. Toto probíhající spojování společně s nasáváním okolních plynů mělo za následek ohřev mezigalaktických plynů v kupě galaxií na vysoké teploty, dosahující 30–100 milionů K. Kolem 70–80 % hmoty kupě galaxií je ve formě temné hmoty, dalších 10–30 % se skládá z horkého, velmi řídkého plynu a zbylých pár procent tvoří viditelné galaxie.



Galaxie Mléčná dráha
Naše galaxie Mléčná dráha či Galaxie je galaxie, v níž se nachází Slunce spolu se sluneční soustavou. Naše Galaxie je velká spirální galaxie s příčkou typu SBc dle Hubbleovy klasifikace. Rozměrem jde o druhou největší galaxii (po galaxii M31 v Andromedě) v Místní skupině galaxií. Její hmotnost je pravděpodobně v této skupině největší.

Průměr disku Galaxie činí přibližně 28 000 pc, což je přibližně 8,6×1017 km. Jde o výrazně plochý systém – v místě, kde se nachází Slunce, je tloušťka galaktického disku asi 920 pc. Poměrem průměru a tloušťky by se tvar Galaxie dal přirovnat k hudebnímu CD. Z disku pouze vystupuje středová příčková výduť – galaktické jádro.





Gaiaův pohled na celou oblohu naší Galaxie mléčné dráhy a sousedních galaxií, založený na měřeních téměř 1,7 miliardy hvězd a zobrazených v rovně přímočaré projekci. Získal se tím, že se nebeská koule promítla na obdélník a byla vhodná pro plnoobjemové prezentace.

Mapa zobrazuje celkový jas a barvu hvězd pozorovaných družicemi ESA v každé části oblohy od července 2014 do května 2016.

Jasnější oblasti naznačují hustší koncentrace zvláště jasných hvězd, zatímco tmavší oblasti odpovídají skvrnám na obloze, kde je pozorováno méně jasných hvězd. Zobrazování barev je dosaženo kombinací celkového množství světla s množstvím modrého a červeného světla zaznamenaného společností Gaia v každé patce oblohy.

Jasnou horizontální strukturou, která dominuje obrazu, je galaktická rovina, zploštělý disk, který hostí většinu hvězd v naší domácí galaxii. Uprostřed obrazu se zdá, že Galaktické centrum je živé a plné hvězd.

Tmavší oblasti v galaktické rovině odpovídají popředí mraky mezihvězdného plynu a prachu, které pohlcují světlo hvězd umístěných dále, za mraky. Mnoho z nich skrývá hvězdné školky, kde se rodí nová generace hvězd.

Na obrázku je poseté mnoho kulových a otevřených klastrů - seskupení hvězd, které jsou drženy společně jejich vzájemnou gravitací, stejně jako celé galaxie, které jsou mimo naše.

Dvě jasné objekty v pravém dolním rohu obrazu jsou velké a malé magellanické mraky, dvě trpasličí galaxie obíhající kolem Mléčné dráhy. Další blízké galaxie jsou také viditelné, nejvíce pozoruhodně největší galaktická sousedka mléčné dráhy, galaxie Andromeda (také známá jako M31), viděná v levém dolním rohu obrazu spolu s jeho družicí, galaxií Triangulum (M33).

V malých oblastech obrazu, kde nebyly k dispozici žádné informace o barvách - dole vlevo od centra Galaktického centra, vlevo nahoře Malého Magellanického mraku a v horní části mapy byla přiřazena ekvivalentní hodnota šedé stupnice.

Druhá datová zpráva Gaia byla zveřejněna dne 25. dubna 2018 a zahrnuje pozici a jas téměř 1,7 miliardy hvězd a paralaxu, správný pohyb a barvu více než 1,3 miliardy hvězd. Zahrnuje také radiální rychlost více než sedmi milionů hvězd, povrchovou teplotu více než 100 milionů hvězd a množství prachu, které zasahuje mezi námi a 87 miliony hvězd. Tam je také více než 500 000 variabilních zdrojů a pozice 14 099 známých objektů Sluneční soustavy - většina z nich asteroidy - obsažených v uvolnění.

---

---