OFRII.com - Akvaristika, Akvarijní ryby, Akvarijní rostliny ORFII.com - Freediving - volné potapění ORFII.com - Astrologie - horoskop, znamení, souhvězdí, zvěrokruhy ORFII.com - Vesmír - planety, galaxie, hvezdy ORFII.com
Menu
Reklama
Vesmírné stanice



AONN.cz
NIKEE HOROSKOPY kazdy den na nikee.net
Spřátelené Weby
Gamesnici.cz - Herni web - Superhry a hry online
1HRY.cz - hry online zdarma
NIKEE HRY, superhry, 1000her, webhry, flash hry, hry online, hry zdarma
HRY2.eu - hry online, 1000her, mimoni, planeta mimonu, herna, webhry, herni, minihry
LTCMINE.cz - dul na tezbu virtualni meny Litecoin
Uloz si video Nahnoji.cz
biotechart.cz - animovane obrazky GIF z oblasti biologie, technologie a umeni
webmine.cz - Monetize your web!
Slunce

Slunce je normální hvězda, stará zhruba 5 miliard roků. Povrchová teplota činní 5500 °C, ve středu Slunce však dosahuje 14 miliónů stupňů. V jádru Slunce probíhají termonukleární reakce, které uvolňují velké množství energie.

Slunce je nejbližší hvězda Zemi. Světlu ze Slunce trvá pouze 8 minut aby dorazilo k ní dorazilo. Slunce nám poskytuje světlo a teplo, které jsou nezbytné pro život. Vědci ví o Slunci mnohem více než o jiných hvězdách, protože ostatní hvězdy jsou k nám mnohem dále.

Spektrální čáry
Spektrum světla z fotosféry nese velké množství informací. V roce 1826 našel německý fyzik Josef Fraunhofer stovky tmavých čar, protínajících spektrum. Sestavil je, a popsal 700 z nich. Dnes víme, že jich je několik tisíc a že podávají zprávu o různých chemických prvcích v chladné vrstvě nad fotosférou.


Povrch
Slunce je koule žhavých plynů o průměru 1,4 miliónu km. Žluté sluneční světlo pochází z asi 500 km silné vrstvy v atmosféře, která se nazývá fotosféra. Teplota fotosféry se odhaduje na 5500 °C. Povrch Slunce není celistvý, ale bublinkovitý. Tato pěna se nazývá granulace a lze ji spatřit v dalekohledech. Pěnovitou trukturu povrchu způsobují vzestupné proudy, které vynášejí zářivou energii ze spodních vrstev atmosféry. V roce 1960 vědci odhalili, že se Sluneční povrch stále pohybuje nahoru a dolů zhruba každých 5 minut. Slunce se neotáčí jako tuhé těleso. Různé části Slunce se otáčejí různě rychle. Nejrychleji se otáčí rovník: jedna otočka za 25 dní. Otáčení se zpomaluje směrem k pólům, kde jedno otočení trvá asi 35 dní. Povrch Slunce není v klidu. Stále se z něj uvolňují velké množství hmoty, které buď dopadá zpět na povrch Slunce nebo explodují do vesmíru. Tyto jazyky sluneční hmoty trčí daleko od povrchu nebo vytvářejí mohutné oblouky. Nazývají se protuberance. Malé tryskové proudy zvané spikule vystřelují do výše až 10 000 km a rychle padají zpět. Zdá se, že spikule jsou spojeny se silným magnetickým polem.

Sluneční skvrny
Na povrchu Slunce můžeme pozorovat tmavé skvrny. Poprvé je pozorovali staří Číňané již před 2000 lety. Domnívali se však, že jde o skvrny v atmosféře Země. Roku 1610 použil dalekohled k pozorování slunečních skvrn a dokázal, že se nacházejí na povrchu Slunce. Učinil také mnoho důležitých objevů. Například zjistil, že se skvrny pohybují a mění svůj tvar. Sluneční skvrny jsou způsobeny magnetickým polem, které občas znemožní přílivu tepla se dostat na povrch Slunce. Dokonce i teplota oblastí slunečních skvrn je nižší: 4000 °C. Sluneční skvrny se objevují ve dvojicích. Jedna s druhou dokončují smyčku magnetického pole. Počet slunečních skvrn se mění přibližně po 11 letech. Nazývá se sluneční cyklus. První skvrny nového cyklu se objevují blízko pólů. Během dalších let se skvrny posouvají k rovníku a neustále jich přibývá. Toto stádium se nazývá sluneční maximum. Celý cyklus je pravděpodobně způsoben nepravidelným otáčením Slunce



Stavba Slunce
Jako všechny hvězdy na hlavní posloupnosti je také Slunce z horké plazmy. Nejteplejší a nejhustší je sluneční plazma ve středu (13.106 K ; 100 tun / m3). V takovýchto podmínkách se vodík mění na helium a uvolňuje se energie (termonukleární reakce). Energie je odnášena fotony záření a neutriny. Neutrina velmi rychle (2 sekundy) opustí Slunce a vydají se na nekonečnou pouť do hlubin vesmíru. Při teplotách okolo 13 miliónů K je celá středová oblast zaplněna fotony tvrdého rentgenového záření. Odtud fotony pronikají k chladnějším místům, tj. směrem k povrchu. Jsou pohlceny ionty i volnými elektrony, opět vyzářeny, znovu pohlceny, atd. Někdy jsou vyzářeny dva fotony, i když byl pohlcen pouze jeden. Energie těchto dvou fotonů je pak rovna polovině energie původního fotonu. Tímto stavba Slunce způsobem je původní vysokoenergetický (rentgenový) foton rozdrobí na 2 až 3 tisíce fotonů světelných, než dospěje k povrchu Slunce. Fotony se pohybují rychlostí světla, ale důsledkem neustálých srážek s ostatními částicemi se fotony doslova prodírají k povrchu rychlostí pouhých 4 mm za hodinu a trvá jim plných 10 miliónů let, než se dostanou k povrchu Slunce. Tento způsob přenosu záření se stává zcela neúčinným v hloubce asi 50 000 km pod slunečním povrchem.

Nalézá se zde velké množství atomů neutrálního vodíku, který pohlcuje fotony (je pro světlo neprůhledný). V této oblasti se energie dostává na povrch tzv. konvekcí. Oblaky horké plazmy o velikosti 1000 až 2000 km stoupají k povrchu rychlostí až 400 m/s. Zastavují se až ve fotosféře, což je nejnižší vrstva sluneční atmosféry. Na povrchu Slunce, vidíme oblaky žhavé plazmy, tzv.granule, které vyzařují své fotony a teplo asi 8 minut, potom chladnou. Chladná plazma padá v tmavých prostorách mezi granulemi zpět do hloubky 50000km, aby se zahřála, nabrala energii a vynesla ji zpět do fotosféry k vyzáření.

Dokument Slunce


Termonukleární reakce v nitru Slunce
Termonukleární reakce je proces slučovaání atomových jader. Z jádra je tímto způsobem uvolňována vazebná energie. Jde o proces získávání energie podobný jaderným reakcím avšak z opačné strany. Při termonukleárních reakcích nedochází k rozbíjení hmotných jader, napoak slučují se lehká jádra jako vodík, helium, atd. K zažehnutí samovolné termonukleární reakce je třeba teplota kolem 14 milionů K.

Energie v nitru Slunce se získává termonukleárními reakcemi. Vždy 4 jádra vodíku (neboli protony) se sloučí v jedno jádro helia (2 protony a 2 neutrony). Jádro helia je ale o 0,029 hmotnostní jednotky lehčí než čtyři jádra vodíku (hmotnostní jednotka se rovná hmotnosti jádra vodíku). Tento hmotností úbytek je vyzářen ve formě energie.Pokud dosadíme tento úbytek do proslulého Einsteinova vztahu: DE = Dm .c2 , kde DE je energie uvolněná během jedné reakce, Dm je hmotnostní úbytek a c je rychlost světla, dostaneme pro uvolněnou energii DE = 4,3 pJ.

V nitru Slunce se tedy uvolní 4,3 . 10 na –12 J energie během jedné přeměny. Za jednu sekundu proběhne v nitru Slunce 10 na 38 takových přeměn. Slunce tedy uvolní 4.10 na 26 J energie každou sekundu což odpovídá výkonu 4.10 na 26 W. Slunce zatím učinilo 10 na 55 takových přeměn, což představuje pouze malou část (1 / 100) z celkového počtu 10 na 57 jader vodíku obsažených v jeho jádře.

Údaje o Slunci

veličina hodnota
věk 4,5 miliardy let
průměr 1,5 milionů let
vzdálenost od Země 149 600 000 km
perioda otáčení na rovníku 25 dnů
perioda otáčení na pólech 34 dnů
hmotnost 1,98.1030 kg
hustota 1410 kg.m-3
teplota povrchu 5 500°C
teplota jádra 14 milionů °C
zářivý výkon 3.1020 W
Sluneční soustava

Slunce
Slunce


Merkur
Merkur


Venuše
Venuše


Země
Země

Mars
Mars


Jupiter
Jupiter


Saturn
Saturn


Uran
Uran


Neptun
Neptun


Pluto
Pluto


Citáty
Předpovídat budoucnost, toť většinou zábava. Světlo lucerny, kterou třímáme v rukou, osvětluje jen pár dalších kroků; zbytek již tone ve tmě.
(Ferdinand Peroutka)

Věda zajímá jen 34% Čechů. To je hluboko pod průměrem zemí EU (57%).
Eurobarometr

Všechno na světě můžete chtít, jenom nemůžete chtít, aby se vám chtělo.
Arthur Schopenhauer, hlasatel pesimistické filosofie.
©Ofrii 2012
NIKEE.net
ALYSS.cz
SIFEE.biz
INASS.eu
OFRII.com