Exoplaneta neboli extrasolární planeta je planeta, která obíhá kolem jiné hvězdy než je Slunce a patří do jiné sluneční planetární soustavy. Existence exoplanet se předpokládala již dávno, ale do 90. let 20. století nebyli žádné objeveny. Díky zlepšení technologií a vývoji nových metod pozorování se v současnosti objeví každoročně desítky exoplanet. K 9. září 2016 čítá seznam 3524 exoplanet. Všechny pochází z galaxie Mléčné dráhy. Předpokládá se, že zhruba 10% procent hvězd podobných Slunci obíhá alespoň jedna planeta.

Vlastnosti exoplanet
Většina z již objevených exoplanet se svou hmotností téměř rovná plynným obrům naší sluneční soustavy. Mnoho z objevených exoplanet je hmotnějších než Jupiter. Spousta exoplanet obíhá mnohem blíž ke své hvězdě, než planety naší sluneční soustavy. Jsou to takzvané "horké Jupitery". Většina exoplanet má ovšem větší orbity. Některé z nich jsou v obyvatelné oblasti a na několika ze zkoumaných exoplanet byla objevena i voda. Jsou to málo probádané objekty. Neustále tak zůstává záhadou jejich složení nebo například přítomnost měsíců.

Metody detekce
Vzhledem k malému zdroji světla planet v porovnání s jejich mateřskými hvězdami, je jejich pozorování složité. Na viditelných vlnových délkách je jejich jas milionkrát menší a navíc jejich mateřská hvězda způsobuje oslnění. To způsobuje, že dnešní teleskopy je mohou vidět přímo jen za výjimečných podmínek - když je planeta větší než Jupiter, je daleko od své hvězdy a je dostatečně horká, aby vyzařovala infračervené záření.

Z těchto důvodů byla většina exoplanet objevena nepřímými metodami. Do příchodu sondy Kepler byla většina exoplanet nalezena pomocí pozemních teleskopů. První misí zaměřenou přímo na hledání exoplanet byla mise COROT. Sedmého března 2009 odstartovala na svou misi sonda Kepler. Tato sonda má za úkol hledat vzdálené exoplanety podobné Zemi. Její dalekohled s fotometrem sleduje přibližně 100 tisíc hvězd v souhvězdí Labutě a Lyry. Při hledání exoplanet používá metodu, kdy se sleduje změna jasu mateřské hvězdy. Dále jsou plánovány mise jako např. New Worlds Mission, Darwin (ESA), Space Interferometry Mission, Terrestrial Planet Finder a PEGASE.

Astronomie
Precizním měřením a pozorováním hvězdy se zjišťuje její dráha oběhu. Pokud má hvězda ve své blízkosti planetu, pak je její oběžná dráha malá.

Dopplerova metoda (Radiální rychlost)
Změna v rychlosti hvězdy ve směru k Zemi resp. od Země, může být odvozena z posunu jejích spektrálních čar v důsledku Dopplerova jevu (popisuje změnu frekvence a vlnové délky přijímaného oproti vysílanému signálu, způsobenou nenulovou vzájemnou rychlostí vysílače a přijímače).

Perioda pulsaru
Pulsar (malý, extrémně hustý pozůstatek hvězdy, která vybuchla ve formě supernovy, emituje díky své rotaci radiové vlny s extrémní pravidelností.) Lehké anomálie v periodě pulzů jsou způsobeny pohybem pulsaru v důsledku přítomnosti planety.

Změna jasu
Průchod planety před svojí hvězdou způsobí snížení jasu hvězdy.

Efekt gravitační čočky
Efekt gravitační čočky způsobuje obecná teorie relativity, kdy dochází k ohybu trajektorie elektromagnetického vlnění v důsledku gravitačního pole. Případná planeta procházející před hvězdou by se chovala jako "spojná čočka" (optická čočka, která mění rovnoběžný Svazek paprsků ve svazek sbíhavý).

Prachový disk
Tento disk se vyskytuje u mnoha hvězd a je možné ho detekovat. Z jeho vlastností lze usuzovat na přítomnost planety.

Zatmění dvojhvězdy
V dvojhvězdném systému může při pohledu ze Země docházet k alespoň částečnému zatmění. Planeta může být odhalena díky změně periodicity těchto zatmění.

Polarimetrie
Touto metodou nebyla objevena žádná nova exoplaneta, ale byly pozorovány planety již objevené. Světlo hvězdy se při průchodu atmosférou polarizuje, a tak může být detekováno polarimetrem.

Přímé pozorování
Při přímém pozorování dochází k přímému zobrazení ve viditelném či infračerveném světle.

Dokument - Hledání druhé Země


Významné objevy
V roce 1992 Wolszczan Frail publikoval v časopise "Nature" výsledky pozorování pulsaru (rotující neutronová hvězda) PSR B1257+12, okolo něhož obíhá planeta. První potvrzenou exoplanetou obíhající kolem hvězdy byla planeta 51 Pegasi b.

47 Ursae Majoris b je planeta typu Jupiter. Byla to první objevená planeta s dlouhou periodou (rok objevu 1996). V systému je ještě další planeta.

První nalezenou exoplanetou obíhající okolo červeného trpaslíka Gliese 876 byla Gliese 876 b. Obíhá k němu blíže než Merkur k Slunci.

Prvním pozorovaným víceplanetárním systém byl Upsilon Andromedae, který obsahuje 3 planety, všechny podobné Jupiteru. Planety b, c, d byly ohlášeny v letech 1996, 1999 a 1999.

HD 209458 b byla nalezena v roce 1999 a byla první, u které byl spatřen přechod přes kotouč hvězdy. Astronomové s použitím Hubbleova vesmírného dalekohledu u ní v roce 2001 změřili atmosféru. Našli spektroskopické znaky sodíku, ale méně než očekávali. Tato skutečnost naznačuje, že vysoké mraky "zatemňují" spodní vrstvy atmosféry.

Planeta PSR B1620-26c obíhající okolo pulsaru byla objevena v roce 2003. Je 12,5 miliardy let stará, což z ní dělá jednu z nejstarších známých planet. Jedná se o jedinou známou planetu obíhající okolo binárního systému, jehož jednou hvězdou je pulsar a druhou bílý trpaslík.

Fomalhaut b (objevena 2008) je první exoplanetou objevenou přímým pozorováním ve viditelném světle.

V roce 2012 byly objeveny dvě nejstarší exoplanety vůbec. Obíhají kolem hvězdy HIP 11952. Jejich odhadované stáří je 12,8 miliard let

V září 2012 objevil Hugh Jones z britské Univerzity of Hertfordshire exoplanetu v obyvatelné zóně hvězdy HD 40307.

16. října 2012 ohlásila ESA objev planety v nejbližším hvězdném systému Alfa Centauri. Velikost planety Alfa Centauri Bb je srovnatelná se Zemí, ale není v zóně, ve které by mohla existovat voda v kapalném stavu.
V srpnu 2016 byla objevena exoplaneta u hvězdy Proxima Centauri, která je v obyvatelné zóně. Díky své relativní blízkosti je vhodným kandidátem na robotické prozkoumání.

---

---