Menu
Reklama
Vesmírné stanice
AONN.cz
Spřátelené Weby
|
Neptun
Planeta Neptun byla odhalena pomocí matematiky. Když byla objevena planeta Uran, vědci si všimli, že je vychylována neznámou silou. John Couch Adams v Anglii a Urbain Leverrier ve Francii nezávisle na sobě vypočítali dráhu Neptuna, který byl objeven Johannem Gallem v Berlíně v roce 1846. Neptun nese jméno po římském vládci moře, Neptunus. Oběžná dráha Neptun obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 4,5 miliardy km. Slunce oběhne jednou za 165 let a jeden den na Neptunu trvá 16 hodin a 7 minut. Neptun je také nazýván Uranovým dvojčetem. Obě planety mají podobný vzhled a vlastnosti. Neptun je jen o 3% menší a jeho den je o 67 minut delší. Neptun nemá však tak skloněnou osu otáčení jako Uran. Svírá s kolmicí úhel 29,6°. V libračních bodech (bod v soustavě dvou těles m1 a m2 rotujících kolem společného těžiště, v němž se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly soustavy tak, že malé těleso umístěné do tohoto bodu nemění vůči soustavě svou polohu) Neptunu se pohybují tělesa, podobně jako u Jupiteru, známá pod názvem trojáni. Z května 2008 je známo 6 trojánů kopírujících oběžnou dráhu Neptunu. Nacházejí se v libračním bodu L4 ležícího před planetou v úhlu 60 °. Údaje o Neptunu
Prstence Adams je nejvzdálenějším a nejvýznamnějším prstencem, který je vzdálený od centra planety 63 000 km. Prstenec Adams je velmi zajímavý díky svým význačným obloukům. Jejich existenci bylo těžké vysvětlit. Astronomové nyní věří, že za stávající podobu oblouků můžou gravitační účinky měsíce Galatea, který se nachází uvnitř prstence. Po porovnání snímků z let 2002-2003 se snímky pořízenými sondou Voyager 2 se vědci domnívají, že Neptunovi prstence jsou mnohem nestabilnější, než se předpokládalo. Na pozdějších snímcích se objevují značné poruchy v prstencích. Je možné, že oblouk Liberté u prstence Adams by mohl během staletí zmizet. Dokument - Uran a Neptun Magnetismus Již několikrát zmíněná sonda Voyager 2 se zaobírala i magnetickým polem Neptunu, které je, podobně jako Uranovo magnetické pole, podivně orientované. Sklon osy je 47° vzhledem k rotační ose. Je posunutá od středu o 0,55 poloměru planety (přibližně o 13 000 km). Vědci připouští teorii, že by se mohlo jednat o obecnou vlastnost pro všechny ledové obry. Magnetické pole způsobuje i polární zář v oblasti pólů. Předpokládá se, že magnetosféra sahá do podobné vzdálenosti jako u Uranu. Povrch a struktura Neptun je velmi podobný Uranu a stejně jako on má Neptun malé kamenné jádro obklopené obrovským oceánem vody, čpavku a methanu. Vedle Země je nejmodřejší planetou sluneční soustavy. Neptun je sedmnáctkrát hmotnější než Země, ale zároveň jeho hmotnost dosahuje pouze 1/19 hmotnosti Jupitera. Poloměr Neptunu je 24 764 km, tudíž čtyřikrát větší než Země. Uran a Neptun se kvůli svému většímu obsahu ledu občas vyčleňují ze skupiny plynných obrů do skupiny tzv. ledových obrů. I přes to, že Neptun je mnohem dále od Slunce než Uran, je teplejší (?213 °C). Vnitřní stavba
Oblast jádra pravděpodobně zabírá přibližně dvě třetiny poloměru planety. Jeho složky tvoří kamenný základ jádra ve středu, led a tekutý čpavek a methan. Kamenné jádro je nejspíše složeninou železa, niklu a silikátů. Nad tímto velkým jádrem se nachází plášť v podobě směsice horkých plynů vodíku, hélia, vody a methanu, který zapříčiňuje i charakteristickou modrou barvu planety. Při odrazu světla od planety methan nejvíce rozptyluje modré paprsek. Je možné, že plášť bude dosahovat desetinásobku až patnáctinásobku hmotnosti Země. Je pravděpodobné, že Neptun má podobně jako Jupiter a Saturn vnitřní zdroj energie. Důkazem jsou rozdílné naměřené teploty. V plášti je teplota v rozmezí 1730 až 4730 °C. Modely poukazují na možnost vzniku diamantů z methanu v hloubce 7000 km. Ty by po svém vzniku padaly k jádru planety. Důležité objevy
Atmosféra Ve vysoké nadmořské výšce jsou pásy mraků, které vrhají stíny na spodní mraky Neptunu. Při průletu sondy Voyager 2 byl pozorován zajímavý jev na jižní polokouli. Objevila se tam Velká tmavá skvrna, široká jako Země (či jako polovina známé Velké rudé skvrny na Jupiteru). Nejspíš to bylo způsobeno obrovským vírem, otáčejícím se rychlostí více než 600 km/h, ale existují i hypotézy, že se jednalo o obrovskou bublinu vystupující z hlubších částí planety. Skvrna se díky větrům o rychlosti 1080 km/h pohybovala na západ. Při opětovném pozorování Neptunu v roce 1994 Hubbleovým vesmírným dalekohledem nebyla Velká tmavá skvrna znovu nalezena. Buď úplně zmizela, nebo byla překryta dalšími útvary v atmosféře. Kromě Velké tmavé skvrny byla v atmosféře Neptunu pozorována i tzv. Malá temná skvrna. V horní části prolétají obrovskou rychlostí malé jasné obláčky, o kterých se soudí, že jsou tvořeny ledovými krystaly methanu. Vyjma skvrn byly při průletu sondy Voyager 2 objeveny i dlouhé světlé mraky v nejvyšší části atmosféry planety. Vžil se pro ně termín "skútr". V atmosféře planety byly pozorovány i mraky připomínající pozemské cirry (oblak, který tvoří jasně bílá jemná vlákna, skoro vždy průsvitná a bez vlastního stínu). Nejspíše tato mračna neutváří vodní led, ale obsahují spíše krystalky methanu, které v atmosféře tvoří 2,5 až 3 %. Šestileté pozorování Hubbleova vesmírného dalekohledu poukazuje na možné střídání ročních období v atmosféře. Dle pořízených snímků dochází na jižní polokouli k výraznému nárůstu odraženého světla, což je vysvětlováno právě změnou roční doby. Mezi lety 1996 - 2002 docházelo postupně k nárůstu světlosti jižní části planety, které bylo zapříčiněno nárůstem množství světlejších mraků v této oblasti, což podpořilo předchozí pozorování prováděné od roku 1980 na půdě Lowellovy observatoře v Arizoně. Vědci usoudili, že by se teoreticky, podobně jako na Zemi, i na Neptunu mohli střídat čtyři roční období. Na základě doby oběhu planety okolo Slunce se budou jednotlivá roční období střídat zhruba po 40 letech. Pro definitivní potvrzení teorie o ročních obdobích bude potřeba pokračovat s pozorováním planety. Tuto teorii podporuje i fakt, že sklon rotační osy Neptunu (29°) je podobný sklonu u Země (23,5°). Měsíce V současné době je nám známo 14 měsíců Neptunu. Osm měsíců objevila americká sonda Voyager 2 při průletu kolem Neptunu v průběhu roku 1989. Dalších 5 měsíců bylo poprvé spatřeno v letech 2002 a 2003. Poslední, v pořadí 14. měsíc byl objeven pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu v roce 2013. Astronomové se domnívají, že některé měsíce Neptunu, jsou tělesa, která původně vznikla v jiné části sluneční soustavy. Mezi nejpravděpodobnější místo vzniku patří oblast Kuiperova pásu. Tato tělesa byla později zachycena gravitací Neptunu. Zachycením Tritonu mělo za následek nejspíše vznik vnitřních měsíců. Přílet Tritonu do soustavy mohl způsobit narušení oběžných drah ostatních těles, jelikož se Triton stal největším měsícem v soustavě Neptunu.
Triton Triton s průměrem 2 700 kilometrů je největším Neptunovým měsícem. Za jeho objev vděčíme Williamovi Lasselovi. Byl spatřen roku 1846, krátce po objevení Neptunu. Díky své teplotě -228°C na jeho povrchu je nejchladnějším tělesem pozorovaným ve sluneční soustavě. Má extrémně tenkou atmosféru. Atmosférický tlak na povrchu Tritonu je kolem 14 mikrobarů, což je 1/70 000 atmosférického tlaku na Zemi. Triton je jediným velkým satelitem v naší sluneční soustavě, který rotuje v protisměru své mateřské planety. Jeho povrch je v největší míře pokryt dusíkem, vodním ledem a suchým ledem. Je to těleso, které je větší než trpasličí planety. Jeho hustota je přibližně 2,066 gramu na kubický centimetr, naznačuje, že je složen převážně z pevné horniny. To ho odlišuje od ostatních ledových měsíců Uranu a Neptunu. Právě tato jeho velká hustota a odlišná rotace vede vědce k domněnce, že Triton byl pravděpodobně chycen do gravitačního pole Neptunu, když cestoval volným prostorem. Triton je geologicky činný a tak je jeho povrch zjizven četnými brázdami. Vyskytují se zde gejzíry, které chrlí dusíkatý plyn a tmavé částečky prachu do několikakilometrové atmosféry. |
Sluneční soustava
Citáty
Nikdy nevyjednávejme ze strachu, ale nikdy se nebojme vyjednávat. (J.F. Kennedy)
Byla to zdatná úřednice všem šéfům lezla do zadnice. Život však měla velmi krátký – jednou nenašla cestu zpátky. Luboš Huml Woody Allen
Reklama
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
©Ofrii 2012 - kontakt
|