OFRII.com - Akvaristika, Akvarijní ryby, Akvarijní rostliny ORFII.com - Freediving - volné potapění ORFII.com - Astrologie - horoskop, znamení, souhvězdí, zvěrokruhy ORFII.com - Vesmír - planety, galaxie, hvezdy ORFII.com
Menu
Reklama
Vesmírné stanice



AONN.cz
ORFII Freediving - volné potapeni, apnea na ofrii.com
Spřátelené Weby
Gamesnici.cz - Herni web - Superhry a hry online
1HRY.cz - hry online zdarma
NIKEE HRY, superhry, 1000her, webhry, flash hry, hry online, hry zdarma
HRY2.eu - hry online, 1000her, mimoni, planeta mimonu, herna, webhry, herni, minihry
LTCMINE.cz - dul na tezbu virtualni meny Litecoin
Uloz si video Nahnoji.cz
biotechart.cz - animovane obrazky GIF z oblasti biologie, technologie a umeni
webmine.cz - Monetize your web!
Saturn

Saturn je šestou planetou od Slunce, má největší a nejzajímavější prstence a velikou rodinu měsíců. Je tak lehký, že by mohl na vodě plavat

Oběžná dráha
Saturn obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 1,5 miliardy kilometrů od Slunce. To je 10krát dále než Země a proto dostává od Slunce 100x méně světla (intenzita světla ubývá s druhou mocninou vzdálenosti). Saturn oběhne Slunce jednou za 29,5 roku. Kolem vlastní osy se otočí jednou za 10 hodin. V důsledku toho se Saturn stejně jako Jupiter na rovníku vydouvá.

Popis tělesa
Saturn je druhou největší planetou sluneční soustavy a díky svým prstencům je považován za jeden z nejkrásnějších objektů ve vesmíru. Až do mise sond Voyager 1 v druhé polovině 70. let 20. stol. byl jedinou známou planetou, která by se mohla pyšnit soustavou prstenců. Dnes lze na Saturn pohlížet jako na strukturní zmenšeninu sluneční soustavy. Saturn patří mezi velké planety, podobá se Jupiteru (jeho hmotnost je však jen třetinová). Jde o z velké části plynné těleso, složené převážně z vodíku s nejnižší hustotou (690 kg/m3) v celé sluneční soustavě. Velmi nápadné je u Saturna jeho zploštění na pólech, způsobené rychlou rotací (takže rovníkový průměr je 120 660 km, zatímco polární průměr činí jen 98 000 km - možným vysvětlením tohoto jevu je spíše tekutá než pevná fáze vodíku v jádru, která se za vnitřních tlaků nezmění až do teploty 7000 K). Sklon osy rotace vůči oběžné dráze má velký význam z hlediska viditelnosti Saturnova prstence.

Při pohledu na Saturn v infračerveném spektru můžeme podrobněji rozeznat strukturu atmosféry. Snímek je složen ze tří obrázků pořízených zařízením NICMOS v Hubbleově teleskopu. Rozdílné barvy nám ukazují kolísající výšku a složení mračen krystalů amoniaku. Na snímku je vidět, jak prstence vrhají stín na horní polokouli Saturnu. Na snímku můžeme rovněž spatřit měsíc Saturnu Tethys vpravo nahoře a Dione vlevo dole.

Prstence
Saturn má nejvýraznější a nejjasnější soustavu prstenců ze všech planet sluneční soustavy. Původně byly známé jedině Saturnovy prstence a planeta Saturn byla těmito prstenci ojedinělá. Až v roce 1977 byly objeveny nevýrazné prstence okolo planety Uran a poté i okolo Jupitera a Neptunu. Prstence jsou tvořeny velkým množstvím drobných částeček různé velikosti od prachových zrnek až po objekty velké desítky metrů. Pravděpodobně se jedná o kousky hornin obohacené kousky vodního ledu. Každá částice obíhá planetu samostatně okolo rovníku a při oběhu se řídí Keplerovými zákony. Znamená to, že nejbližší částice obíhají Saturn nejrychleji (jednou za 4,9 hodiny) a nejvzdálenější pomaleji (jednou za 2 dny). Přelety sond ukázaly, že hlavní prstence jsou tvořeny množstvím malých jemných prstenců. Původ prstenců není do dneška zcela jasně vysvětlen. Jedna teorie předpokládá, že se zformovaly přirozeně z původního materiálu protoplanetárního disku, dle jiné teorie se jedná o měsíc rozpadlý vlivem slapových sil. Zvláštností je poslední prstenec Saturnu, který je velmi řídký a nachází se ve vzdálenosti téměř 100× větší než „klasické“ prstence. Byl objeven v roce 2009 Spitzerovým vesmírným dalekohledem při pozorování v infračervené oblasti spektra. Předpokládá se, že je složen pouze z jemných prachových částic, které jen málo odrážejí viditelné světlo. To spolu s jeho extrémně nízkou hustotou způsobuje, že není v klasických dalekohledech pozorovatelný.

Celkově se „klasické“ prstence dělí směrem od planety na D, C, B, A, F, G a E. Jednotlivé prstence jsou od sebe odděleny mezerou. Nejvzdálenější část systému Saturnových prstenců viditelných ze Země tvoří prstenec A. Prstenec A je od nejširšího a nejjasnějšího prstence B oddělen tmavou mezerou širokou 4500 km zvanou Cassiniho dělení, která je viditelná v dalekohledu o průměru alespoň 7,5 cm. Následuje částečně průhledný prstenec C. Slabší prstence D a F leží uvnitř a vně viditelných prstenců. Jiné dva prstence G a E leží za prstencem F. V roce 2004 objevila sonda Cassini náznaky dalších prstenců, které dostaly předběžná označení R/2004 S1 a R/2004 S2. Ani v mezerách mezi prstenci však není úplně prázdný prostor, jelikož jsou vyplněny řadou slabých prstenců. Celkově komplex prstenců zabírá přibližně 250 000 km a má tloušťku jen okolo stovek m, ale většinou jsou prstence tenčí. Výjimkou je nově objevený řídký prstenec, který se rozprostírá ve vzdálenosti 6 až 12 miliónů km od Saturnu a jehož tloušťka je přibližně 20× větší než je průměr Saturnu. Odhaduje se, že celková hmotnost prstenců dosahuje pouze 1 % hmotnosti pozemského Měsíce.

Důležité objevy
1610 Prvně pozorován v dalekohledu Galileem.
1633 První kresba Saturnu.
1655 Christiaan Huygens objevuje Titan.
1675 Objev Cassiniho dělení prstenců.
1834 Objev Enckeova dělení prstenců.
1932 V atmosféře zjištěn čpavek a metan.
1979 Pioneer 11 prolétá kolem Saturnu.
1980 Voyager 1 získává snímky Saturnu a Titanu
1981 Voyager 2 prolétá kolem Saturnu.
1990 Pozorování pomocí Hubblova kosmického dalekohledu.
2004 Sonda Cassini-Huygens dorazí k Saturnu.
2005 Přistání pouzdra Huygens na měsíci Titan.


Dráha a rotace
Saturn obíhá Slunce ve střední vzdálenosti 1426,9 miliónu km, což je přibližně dvojnásobek vzdálenosti Jupitera od Slunce a téměř desetinásobek vzdálenosti Země od Slunce. Oběžná dráha je eliptická, blízká kruhové. Odklon osy od kolmice na ekliptiku je 26,7°, zhruba o 4 stupně více, než je skloněna rotační osa Země. Sklon osy rotace planety vůči oběžné dráze Země má velký význam z hlediska viditelnosti Saturnových prstenců ze Země, kdy jsou vidět lépe či hůře, v závislosti na jejich sklonu vůči pozemskému pozorovateli a množství odráženého slunečního světla směrem k pozorovateli. Oběžná rychlost dosahuje 9,66 km/s, což odpovídá 34 703 km/h. Jedna otočka planety kolem vlastní osy trvá 10,66 hodiny. Saturn se tak řadí mezi planety s nejkratším dnem. Rychlejší rotaci má již pouze Jupiter. Rotace je diferenciální, což znamená, že rychlost není ve všech částech planety stejná. Klesá od rovníku směrem k pólu. Na rovníku vykoná jednu otočku za 10 h a 14 min, kdežto například na 57° šířky trvá jedna otočka již 11 hodin a 7,5 minuty.



Struktura
Saturn je 95krát hmotnější než Země. Po Jupiteru je to největší planeta Sluneční soustavy. Podobně jako Jupiter je tvořen lehkými plyny: vodíkem a heliem, světlé zóny jsou oblasti čpavku. Větry na rovníku Saturnu dosahují 1800 km za hodinu. Skvrny Saturnu jsou ve srovnání s Jupiterem mnohem méně zřetelné. Nejnápadnějším objektem na povrchu Saturna je Aniččina skvrna nazvaná podle Anny Bunkrové, která pracovala ve vědeckém týmu Voyageru. Aniččina skvrna připomíná Jupiterovu velkou červenou skvrnu i když je mnohem menší.

Atmosféra
Atmosféra Saturnu se skládá téměř výhradně z vodíku a hélia. Největší zastoupení má molekulární vodík (96,3 %), který je následován héliem (3,25 %). Malý obsah hélia se vysvětluje tím, že těžší hélium klesá přes vodíkovou vrstvu blíže k jádru, kde se hromadí. V horních vrstvách atmosféry se vyskytuje také krystalický amoniak. Vyjma těchto látek obsahuje atmosféra také malé množství metanu a dalších uhlovodíků. Atmosféra Saturnu je vlivem vzdálenosti od Slunce chladnější než atmosféra Jupiteru, ale nacházejí se v ní komplexnější molekuly, například ethan a jiné deriváty metanu.



Údaje o Saturnu
průměr rovníkový 120 536 km
průměr polární 108 728 km
prům.vzdálenost od Slunce 1 426 980 000 km
rychlost oběhu kolem Slunce 9,64 km/s
oběh Slunce (1 rok) 29,46 let
otáčka kolem vlastní osy (1 den) 10 h 40 min
hmotnost 5,71*1026 kg
průměrná hustota 690 kg.m-3
povrchová přitažlivost 8,98 m.s-2
teplota na vrcholcích mraků -180 stupňů C
úniková rychlost z planety 35,5 km.s-1
inklinace (sklon) roviny oběžné dráhy 2,49 °
kulatost 0,1076
výstřednost oběžné dráhy 0,06
magnituda v opozici 0,7


Měsíce
Doposud je k podzimu roku 2009 známo 62 měsíců Saturnu, z čehož 53 měsíců je pojmenováno a 9 měsíců má provizorní označení. Nejbližší objevený měsíc Pan obíhá ve vzdálenosti 133 583 km, nejvzdálenější pojmenovaný měsíc je Ymir ve vzdálenosti 23 100 000 km. Pouze 4 nebo 6 největších měsíců má kulatý tvar, ostatní jsou nepravidelné. Vlivem zlepšování pozorovacích metod a techniky neustále přibývají nalezené měsíce. Před lety sond Voyager bylo známo pouze 9 měsíců, ale za posledních 20 let se jejich počet více než zdvojnásobil. Největším měsícem Saturnu je Titan o průměru 5 150 km, který byl objeven jako první. Titan je větší než planeta Merkur a je obklopen vlastní hustou atmosférou složenou hlavně z molekulárního dusíku a metanu. Po Ganymedovi je druhým největším měsícem sluneční soustavy a je jediným měsícem s hustou atmosférou. Jeho povrch je pevný, ale na jeho povrchu je už potvrzeno minimálně jedno jezero tekutých uhlovodíků. Povrchové teploty na Titanu dosahují asi –178 °C a tlak 160 kPa. Titan se stal po Měsíci druhým měsícem, na kterém přistála evropsko-americká sonda — Huygens. Druhý největší měsíc Saturnu je Rhea, největší známý měsíc ve sluneční soustavě bez atmosféry. Skládá se ze směsi vodního ledu a křemičitanů. Je možné, že má malé kamenité jádro. Spolu s měsícem Japetem je viditelný i pomocí malých dalekohledů. Japetus je zvláštní tím, že jedna polokoule je světlá a druhá tmavá a kolem rovníku se táhne vysoký hřeben. Podobný zvláštní jev vykazuje i další velký měsíc Dione, u kterého je odrazivost polokoule ve směru jeho pohybu o 30 až 40 % větší než odrazivost druhé polokoule. Na povrchu měsíce Mimas se nachází obrovský kráter Herschel, které se řadí k největším impaktním kráterům v poměru k velikosti těles.

Měsíc Enceladus s průměrem 512 km má největší albedo ze všech měsíců sluneční soustavy. Vykazuje vulkanickou aktivitu, přičemž sopky namísto roztaveného magmatu chrlí vodu, která se okamžitě přeměňuje vlivem nízkých teplot na led. Teplo způsobující vulkanismus vzniká vlivem silných slapových jevů okolních měsíců a mateřské planety. Okolo Enceladu je velmi řídká atmosféra. Pozoruhodný měsíc je též Tethys, který sdílí dráhu s dalšími dvěma malými měsíci Telesto a Calypso. Tyto malé měsíce obíhají v libračních bodech Tethysu. Podobně i měsíce Helene a Dione mají společnou oběžnou dráhu. Dvojice měsíců Prometheus a Pandora obíhá z opačných stran prstence F a jejich gravitační působení udržuje částice v prstenci.

Saturnovy největší měsíce v porovnání s Měsícem Země.
JménoDatum objevuPrůměr (km)Hmotnost (kg)Střední oběžná
vzdálenost (km)
Perioda
oběhu (dni)
Mimas17. září 1789400
(10 % Měsíce)
0,4×1020
(0,05 % Měsíce)
185 000
(50 % Měsíce)
0,9
(3 % Měsíce)
Enceladus28. srpna 1789500
(15 % Měsíce)
1,1×1020
(0,2 % Měsíce)
238 000
(60 % Měsíce)
1,4
(5 % Měsíce)
Tethys21. března 16841 060
(30 % Měsíce)
6,2×1020
(0,8 % Měsíce)
295 000
(80 % Měsíce)
1,9
(7 % Měsíce)
Dione21. března 16841 120
(30 % Měsíce)
11×1020
(1,5 % Měsíce)
377 000
(100 % Měsíce)
2,7
(10 % Měsíce)
Rhea23. prosince 16721 530
(45 % Měsíce)
23×1020
(3 % Měsíce)
527 000
(140 % Měsíce)
4,5
(20 % Měsíce)
Titan25. března 16555 150
(150 % Měsíce)
1 350×1020
(180 % Měsíce)
1 222 000
(320 % Měsíce)
16
(60 % Měsíce)
Iapetus25. října 16711 440
(40 % Měsíce)
20×1020
(3 % Měsíce)
3 560 000
(930 % Měsíce)
79
(290 % Měsíce)
Sluneční soustava

Slunce
Slunce


Merkur
Merkur


Venuše
Venuše


Země
Země

Mars
Mars


Jupiter
Jupiter


Saturn
Saturn


Uran
Uran


Neptun
Neptun


Pluto
Pluto


Citáty
Nepozbývejte mysli: bývá to často poslední klíč ve svazku, jímž se otevře zámek. H. Rowland

Králové nemilují lidi, kteří je spatřili v jejich slabé chvíli, a despotické povahy nemilují rádce, kteří si třeba v jediném případě počínali chytřeji než ony samy.
Stefan Zweig

Důvtipný muž musí být tak chytrý, aby rozestavěl na vhodná místa lidi, kteří jsou mnohem chytřejší než on.
©Ofrii 2012
NIKEE.net
ALYSS.cz
SIFEE.biz
INASS.eu
OFRII.com