Hubbleův vesmírný dalekohled (zkratka HST z Hubble Space Telescope, někdy také jen krátce Hubble) je dalekohled, který na oběžnou dráhu Země do výše 600 kilometrů vynesl v roce 1990 při letu STS-31 americký raketoplán Discovery. Dalekohled předává na Zemi obrazy vesmíru neovlivněné zemskou atmosférou. Jeho umístění mimo zemskou atmosféru umožňuje pořizovat velmi ostré snímky vesmírných těles. Od svého vypuštění se stal jedním z nejdůležitějších dalekohledů v historii astronomie a významně se zasloužil o prohloubení poznatků o vesmíru. Přispěl k mnohým klíčovým objevům, které pomohly astronomům lépe porozumět základním problémům astrofyziky. Velmi ceněné jsou například snímky tzv. Hubbleových hlubokých polí (Hubble ultra deep fields) s nejvzdálenějšími objekty, které zatím lidstvo bylo schopno ve vesmíru pozorovat.



Parametry a vybavení
Celé zařízení má tvar válce o délce 13,2 metru a maximálním průměru 4,2 metru. Hmotnost při startu byla přibližně 11 000 kg. Obíhá ve výšce zhruba 600 km nad Zemí a jeden oběh kolem ní vykoná za 97 minut. Energetické zásobování zajišťují dva panely slunečních baterií, které sondu zásobují výkonem 2400 W. Vlastní dalekohled je systém typu Ritchey-Chrétien s průměrem hlavního zrcadla 2,4 metru a průměrem sekundárního zrcadla 30 cm. Primární zrcadlo je vyrobeno z křemene, který má velmi malou teplotní roztažnost. Pokoveno bylo vrstvou čistého hliníku a nad ní tenkou vrstvou fluoridu hořečnatého, který zvyšuje odrazivost v UV oboru a brání poškození hliníkové vrstvy. Spektrální citlivost dalekohledu spadá do rozsahu od 115 nm do 1000 nm, takže je schopen pracovat jak v ultrafialové, tak v optické a blízké infračervené oblasti záření. Hubbleův kosmický dalekohled je společným projektem americké agentury NASA a Evropské kosmické agentury ESA. Řízen je dvěma organizacemi – evropským zařízením pro koordinaci vesmírného dalekohledu (Space Telescope-European Coordinating Facility, ST-ECF) a mezinárodním institutem pro vesmírný dalekohled (The Space Telescope Science Institute, STScI) v americkém Baltimoru. Přesné polohování dalekohledu je možné díky palubním gyroskopům. Gyroskop je vlastně setrvačník, ve kterém je umístěno kolečko, otáčející se více než 19000krát za minutu, a elektronika, která dokáže zjistit sebemenší vychýlení jeho osy. HST má takovýchto gyroskopů šest, z nichž musejí pro provoz dalekohledu fungovat alespoň tři.

Dokument - Hubbleův vesmírný teleskop


Edwin Hubble
Dalekohled nese jméno amerického vědce, Edwina Powella Hubblea (1889 – 1953). Přestože vystudoval práva a otevřel si i vlastní právnickou praxi, zanechal tohoto oboru a začal se věnovat astronomii. Mezi jeho velké příspěvky na poli astronomie patří především odhalení podstaty galaxií jako hvězdných ostrovů a objev lineárního vztahu mezi vzdáleností galaxie a rychlostí, se kterou se vzdaluje. Tento vztah říká, že čím jsou od sebe galaxie dále, tím rychleji se vzdalují. Ve vztahu figuruje i tzv. Hubbleova konstanta, která je jedním z nejdůležitějších parametrů vesmíru, neboť přímo souvisí s jeho stářím. Jméno Edwina Hubblea nese také kráter na Měsíci a planetka s číslem 2069.


Pořízené snímky

---

---